Tiyo se vydalo do centra evropského bateriového byznysu

„Maďarsko ukazuje cestu, kterou bychom se měli ubírat,“ říká spolumajitel Tiya Jaromír Kejval, který se účastnil květnové delegace Českého bateriového klastru.  

Jednou ze tří českých firem, která v květnu vyslala svého zástupce na inspirační misi Českého bateriového klastru (ČBK) do Maďarska, byla hořická společnost Tiyo. Jaromír Kejval se během čtyř dnů setkal s představiteli Maďarské bateriové asociace, státního sektoru, univerzit i významných firem. „Maďarsko je vedle Německa a Polska na poli bateriového byznysu největším evropským hráčem,“ uvádí. 

V poslední době v zemi výrazně investovaly čínské a jihokorejské společnosti. „Konkurence je tam obrovská, Čína a Korea soupeří o dominanci. Pro Evropu to může být užitečné, protože cena za bateriové články a úložnou energii by měla jít dolů, ale zároveň se tím zvyšuje závislost na těchto zemích,“ uvádí Jaromír Kejval.

Příležitost pro Evropu

Po návštěvě české ambasády a univerzity v Budapešti se česká výprava přesunula do města Bátonyterenye, kde korejská společnost SungEel HiTech vybudovala závod na recyklaci baterií. Vzácné kovy se z nich získávají loužením v kapalinách (hydrometalurgie) nebo tavením při vysokých teplotách (pyrometalurgie). Předchází tomu mechanické drcení baterií, výsledkem je černá hmota (black mass) obsahující nedostatkové kovy lithium, kobalt, nikl a také grafit.  

„Většina recyklačních firem v Evropě se zabývá pouze mechanickým zpracováním baterií a nadrcenou směs převážejí do čínských nebo korejských továren, které zajišťují chemickou recyklaci. SungEel HiTech v Maďarsku se zabývá také především zpracováním produkčního odpadu z výrobních závodů formou drcení do podoby black mass. Jejich centrála v Jižní Koreji potom provozuje hydrometalurgické zpracování. Evropské pobočky jim tímto zajišťují zdroj materiálu pro recyklaci,“ vysvětluje spolumajitel Tiya.

Evropské recyklovny v současnosti bojují s nedostatkem surovin, fungují hlavně díky výrobnímu odpadu z továren zaměřených na sériovou výrobu bateriových článků. V Maďarsku na rozdíl od České republiky už existují, právě z přítomnosti gigafactories SungEel HiTech těží. 

Podle Jaromíra Kejvala to je pro Evropu velká příležitost, jak snížit závislost na importu cenných kovů. „Všem bateriím jednou skončí životní cyklus. Legislativa při recyklaci počítá s účinností 90 procent pro kobalt, nikl, měď a alespoň 50 procent pro lithium od roku 2028. Ve chvíli, kdy se nashromáždí výraznější objem vysloužilých baterií a bude v Evropě fungovat recyklační průmysl, tak je velká šance si časem vybudovat alespoň částečnou surovinovou nezávislost.“ Problém vidí v tom, že recyklace je v současnosti nákladnější než nákup panenských materiálů.

Obrovská výrobní kapacita

Vedle Györu je hlavním centrem maďarského bateriového průmyslu oblast města Debrecín. Delegace ČBK zavítala do jednoho z největších evropských závodů na produkci baterií, za víc než sedm miliard eur ho vybudovala čínská firma CATL. „Je neuvěřitelné, že během čtyř let získali povolení a dokázali postavit továrnu. Vyrábějí bateriové moduly a už mají připravenou linku na výrobu článků. Vzniká tam obrovská výrobní kapacita, v první etapě má začínat s kapacitou 40 GWh zas rok a cílový stav je plánován na 100 GWh ročně,“ poznamenává Jaromír Kejval. 

Poblíž výrobního závodu CATL vyrůstá také silná dodavatelské základna převážně čínských dodavatelů materiálů pro výrobu článků, například EcoPro BM (výrobce katodového materiálu), který delegace také navštívila.

Automobilka BMW má v Debrecínu vedle klasické továrny na výrobu aut také montážní závod na vysokonapěťové baterie. Masivní investice evropských a asijských společností vytvořily tisíce pracovních míst a staly se hnacím motorem pro rozvoj celého regionu. 

„V České republice jsou tři velké automobilky, potřeba baterií je logicky i u nás. Maďarsko ukazuje cestu, kterou bychom se měli ubírat. Vznik výrobního závodu na baterie by výrazně omezil potřebu složitých logistických tras a přesunu velkého objemu materiálu,“ myslí si Jaromír Kejval.

Účastníci mise ČBK v Debrecínu navštívili také místní univerzitu, laboratoř výzkumného centra HUN-REN a setkali se s představiteli Obchodní a průmyslové komory župy Hajdú-Bihar. Delegaci do Maďarska finančně i administrativně podpořilo ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo průmyslu v rámci nástroje ekonomické diplomacie PROPED.