8 - ENVIRONMENTÁLNÍ ZKOUŠKY V KLIMATICKÝCH KOMORÁCH

Provádíme rozsáhlé environmentální testování všech typů automobilových komponent včetně interiérových a exteriérových dílů, elektroniky a mechanických sestav. Nabízíme klimatické testy s řízenou teplotou (-70 °C až +300 °C) a vlhkostí, teplotní šoky a kombinované zátěžové testy. Naše služby zahrnují také bezkontaktní fotogrammetrická měření pro analýzu rozměrové stability.
Vlastníme více než 50 klimatických komor s objemy od 0,1 m³ až po 105 m³ pro testování kompletních vozidel. Naše vybavení zahrnuje specializované šokové komory a pokročilé měřicí systémy včetně kolaborativního robota s 6-osým měřením. Pro komplexní validaci využíváme řízené aktuátory a vícekanálové snímání fyzikálních veličin. Testování provádíme dle standardů PV 1200, PV 2005A a dalších OEM specifikací.
- Vzorky: všechny vnější a vnitřní díly, elektronika, mechanické sestavy a další
- Klimatické zatížení s řízenou teplotou a vlhkostí
- Zatížení s rychlou změnou teploty = teplotní šoky
- Zkoušky výkonu a odolnosti pomocí pneumatických nebo elektrických pohonů
- Další statické a dynamické zatížení
- Podmínky vysokých teplot až do 300 °C (suché teplo)
- Měření síly, točivého momentu, posunu, rychlosti, zrychlení a teploty
- Bezkontaktní fotogrammetrická měření (zkoušky rozměrové stability)
- Množství: více než 50 komor
- Teplotní rozsah: −70°C až +180°C (klimatické komory); horké pece až +300 °C
- Rozsah relativní vlhkosti: 10−90 % od +10 °C do +90 °C
- Vnitřní objem: 0,1 m³ až 105 m³
- Vnitřní rozměr max: 5 000 x 7 000 x 3 000 mm (ŠxHxV)
- Maximální zatížení podlahy: 1 800 kg, plná velikost vozidla
- Množství: 4 komory
- Teplotní rozsah: −80 °C až +250 °C
- Vnitřní objem: 0,12 m³ až 1 m³ (SPECIÁL)
- Vnitřní rozměr max: 450 x 600 x 550 mm; 600 x 600 x 2 000 mm (ŠxHxV)
- Maximální zatížení podlahy: 50 kg
- Použitelné základní zkoušky: vzduch/vzduch
- Fotogrammetrická měření pomocí Zeis Quality suite – Tritop
- Kolaborativní robot UR s 6-osým měřicím systémem
- Vícekanálové snímání síly a točivého momentu
- Zařízení pro testování dveří pomocí slam testů
- Sady řízených lineárních a rotačních pohonů (servopneumatické a elektrické pohony)
- Další zařízení pro funkční a vytrvalostní zkoušky za řízených teplotních a vlhkostních podmínek
- PV 1200
- PV 2005A (B není zahrnuto)
- ISO nebo OEM specifikace
Více o enviromentálních zkouškách v klimatických komorách
Klimatické komory umožňují simulovat širokou škálu klimatických podmínek a ověřit chování výrobku při působení vysokých i nízkých teplot, vlhkosti nebo jejich kombinace. V komorách lze přesně řídit teplotu v rozsahu od −70 °C do +300 °C a nastavovat požadovanou úroveň vlhkosti.
Nejčastěji se provádějí cyklické klimatické zkoušky, které ověřují dlouhodobou odolnost dílů vůči opakovanému střídání teplot a vlhkosti. Během zkoušky dochází po dobu několika desítek hodin k řízeným změnám teploty a vlhkosti. Testy mohou odhalit například různé deformace a praskliny materiálu, uvolnění spojů, poruchy mechanických a elektronických částí, změny vlastností plastů a těsnění nebo poškození povrchových úprav.
Nedílnou součástí environmentálních zkoušek v klimatických komorách je fotogrammetrické měření. Umožňuje získat detailní informace o deformacích výrobku během klimatického zatížení a objektivně vyhodnotit výsledky testů.
Před zahájením zkoušky se testovaný díl opatří referenčními fotogrammetrickými body. Kamery následně bezkontaktně sledují jejich polohu a s vysokou přesností vyhodnocují deformace, průhyby i vzájemné posuny jednotlivých částí.
Specializovaný software porovnává naměřená data před zkouškou a po jejím dokončení. Umožňuje tak přesně určit rozsah změn a posoudit chování testovaného výrobku.
SoSi test (Solar Simulation Test) napodobuje dlouhodobé působení slunečního záření na automobilové komponenty. Probíhá v klimatických komorách vybavených systémem pro řízenou simulaci slunečního záření. Zkouška kombinuje UV a infračervené záření se zvýšenou teplotou a slouží k urychlenému posouzení odolnosti materiálů, povrchových úprav i funkčnosti výrobků v podmínkách odpovídajících dlouhodobému provozu na přímém slunci.
Při SoSi testech se obvykle střídá:
• denní fáze – intenzivní světelné (sluneční) záření často v kombinaci s vysokou teplotou,
• noční fáze – vypnutí záření a ochlazení vzorku na nižší teplotu.
Zkouška odhaluje například deformace plastů, změny barvy, křehnutí materiálů, zamlžování světlometů nebo poruchy lepených spojů.
Klimatomechanické testy kombinují působení klimatických podmínek s mechanickým namáháním. Testované díly jsou vystaveny silám, pohybům nebo vibracím přímo v klimatické komoře. Zkoušky ověřují funkčnost, spolehlivost a životnost výrobků a odhalují závady, které by se při samostatných klimatických nebo mechanických testech nemusely projevit.
Prověřuje se například cyklické ovládání pohyblivých částí vozidla, zejména dveřních klik a souvisejících mechanismů. Pomocí kličkostroje se automatizovaně simuluje opakované otevírání a zavírání dveří. Zařízení slouží k dlouhodobému posouzení životnosti, funkčnosti a spolehlivosti mechanismu i při současném působení extrémních teplot a vlhkosti v klimatické komoře.
V klimatické komoře lze také měřit ovládací sílu potřebnou k otevření a zavření kapsy přístrojové desky při různých teplotních úrovních. Zkouška ověřuje, zda mechanismus spolehlivě fung
Zkoušky teplotním šokem simulují náhlé změny okolní teploty. Provádějí se v nárazových/šokových komorách (thermal shock chamber) s teplotním rozsahem od −80 °C do +250 °C.
Testované díly jsou opakovaně přemisťovány mezi prostředím s velmi nízkou a velmi vysokou teplotou během několika sekund až minut. Dovoluje to dvoukomorový systém skládající se z horké a studené komory, přičemž vzorky jsou umístěny v drátěném koši.
Díky velmi rychlému střídání extrémně nízkých a vysokých teplot dochází k intenzivnímu tepelnému namáhání, které odpovídá nejnáročnějším provozním podmínkám. Teplotní šoky mohou odhalit vznik trhlin, deformací, netěsností, poruch lepených spojů, změny elektrických parametrů nebo selhání elektronických součástí, které se při běžných klimatických zkouškách nemusí projevit.
Klimatické zkoušky lze provádět nejen na automobilových dílech, jako jsou nárazníky, přístrojové desky nebo elektronické komponenty, ale také na výrobcích z dalších průmyslových odvětví.
Součástí klimatických a kombinovaných zkoušek jsou také zkoušky výkonu a odolnosti pomocí pneumatických nebo elektrických pohonů. Výrobek je při nich opakovaně nebo dlouhodobě ovládán automatizovanými pohony. Testování probíhá při pokojové teplotě i v klimatických komorách.
Pneumatický pohon využívá stlačený vzduch k pohybu pístu nebo mechanismu. Elektrický pohon využívá elektromotor nebo servomotor. Pomocí těchto pohonů lze napodobovat například opakované otevírání a zavírání schránek, dveří nebo vík, stisk tlačítek a spínačů, pohyb pák, klik a ovladačů, vysouvání a zasouvání mechanismů nebo zatěžování výrobků definovanou silou či momentem.
Body měření tuhosti a požadované zatížení stanovuje zákazník. Testovaný díl je upevněn na zkušebním rámu, který zajišťuje jeho přesnou polohu během zkoušky. Vzorek je následně zatěžován tlačníkem, přičemž siloměr průběžně zaznamenává působící sílu. Současně se sleduje dráha deformace. Z naměřené závislosti síly na deformaci se stanoví tuhost testovaného dílu. Součástí zkoušky je také vizuální hodnocení případných prasklin nebo jiného poškození.







